Právní služby a AI. Co dovoluje zákon o advokacii a co dovoluje technologie.
Artur Bergman, CEO & Co-FounderDebata o AI v advokacii se často vede tak, jako by šlo o otázku ano nebo ne. Není tomu tak. Zákon o advokacii nezakazuje používat nové technologie, zakazuje porušit povinnosti vůči klientovi. Otázka tedy zní, jak AI nasadit, aby ty povinnosti zůstaly zachovány.
Tři povinnosti podle zákona o advokacii
Advokát poskytuje právní služby podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a podle stavovských předpisů České advokátní komory. Pro nasazení umělé inteligence jsou podstatné tři povinnosti. První je povinnost jednat čestně a svědomitě a využívat všechny zákonné prostředky ve prospěch klienta. Druhá je nezávislost, tedy že advokát není při výkonu činnosti vázán ničím jiným než právními předpisy a pokyny klienta. Třetí a nejdůležitější je mlčenlivost podle § 21, která se vztahuje na všechny skutečnosti, o nichž se advokát dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, a která výslovně platí i pro jeho zaměstnance či spolupracovníky.
Z těchto povinností plyne pro AI relativně jasný rámec. Advokát může nástroj používat, pokud za jeho výstup nese odpovědnost a pokud výstup ověřuje. Nemůže se odvolat na to, že mu špatnou judikaturu vygeneroval stroj. A nemůže do nástroje vložit informace klienta, pokud nemá kontrolu nad tím, kde tyto informace skončí, kdo k nim má přístup a jestli se na nich dál něco neučí.
Stanovisko ČAK ze září 2026
Komora k tomu přistupuje stejně. Představenstvo ČAK přijalo v září 2026 nové výkladové stanovisko k umělé inteligenci v právních službách, které nahradilo stanovisko z roku 2023. Používání AI advokátům nezakazuje, ale vychází z toho, že se advokát využitím AI nezbavuje odpovědnosti za poskytnutou právní službu, výstupy musí ověřovat a musí znát schopnosti, omezení a rizika nástroje, se kterým pracuje. U mlčenlivosti výslovně požaduje, aby advokát posuzoval podmínky poskytovatele, nakládání se vstupními daty, jejich případné využití k trénování modelů, dobu uchovávání a zabezpečení. Pokud nelze rozumně vyloučit riziko nechtěného sdílení informací mezi případy nebo klienty, má advokát zvolit jiný nástroj nebo jiný způsob jeho použití.
Kde data fyzicky běží
Zde se zákon potkává s technologií. Většina AI nástrojů, které jsou dnes na trhu, běží jako veřejná cloudová služba. Dotaz odchází na servery provozovatele, obvykle mimo Českou republiku a často i mimo Evropskou unii, a advokát má k dispozici jen smluvní příslib, že s daty bude zacházeno dobře. Smlouva je něco, co lze porušit, a advokát se při porušení mlčenlivosti nemůže bránit tím, že mu to slíbil dodavatel. To není spekulace, to je logika § 21, který ukládá povinnost advokátovi, ne poskytovateli softwaru.
Jak jednotlivé způsoby nasazení obstojí při posouzení podle stanoviska ČAK:
| Nasazení | Kde jsou data | Trénování na datech | Kdo k nim má přístup | Obhajitelnost dle § 21 |
|---|---|---|---|---|
| Veřejný chatbot (bezplatná či osobní licence) | Servery provozovatele, typicky USA | Zpravidla ano, pokud uživatel neodhlásí | Provozovatel, jeho subdodavatelé | Nízká, závisí jen na podmínkách služby |
| Cloud API s firemní licencí | Servery provozovatele, EU nebo USA dle nastavení | Smluvně vyloučeno | Provozovatel při incidentu, orgány třetí země (např. CLOUD Act) | Střední, stojí na smluvním příslibu |
| Privátní cloud kanceláře (Azure/AWS/GCP tenant) | Tenant kanceláře v EU | Ne, model běží lokálně | Kancelář, poskytovatel infrastruktury | Vysoká, model i data pod kontrolou kanceláře |
| On-premise, bez připojení k internetu | Server v kanceláři | Ne | Jen kancelář | Nejvyšší, infrastruktura sama vylučuje únik |
Technicky přitom existuje řešení, které tuhle otázku odstraňuje místo toho, aby ji smluvně ošetřovalo. Jazykové open-weight modely dnes dosahují kvality, která pro právní práci stačí, a dají se provozovat na vlastním hardwaru nebo v privátním cloudu bez napojení na providera jazykového modelu jako je OpenAI či Anthropic. Kancelář tak má model, data i logy fyzicky pod svou kontrolou. Mlčenlivost pak nechrání jen smlouva s dodavatelem, ale samotná infrastruktura. Přesně na tomhle principu stavíme PactusAI, který nasazujeme on-premise nebo v cloudu klienta, s auditní stopou každého dotazu a s možností provozu bez internetu.
Co se mění v praxi
Co to znamená pro samotné poskytování právních služeb? AI nemění to, co advokát dělá, mění jen to, kolik času mu zabere rutina. Rešerše judikatury, první průchod smlouvou, due diligence, příprava podkladů pro stanovisko, hlídání lhůt. To všechno jsou činnosti, kde nástroj pracující nad ověřenými zdroji ušetří hodiny práce a advokát pak jen ověřuje a rozhoduje. Odpovědnost vůči klientovi zůstává stejná, jen na ni zbývá víc pozornosti. A klient, který se dnes ptá, jestli kancelář AI používá, se za rok bude ptát, proč ji nepoužívá, a hned poté, kde běží.
Šest otázek, které si podle stanoviska ČAK položit před nasazením AI
- Jaké jsou podmínky poskytovatele a kde přesně data fyzicky leží?
- Používají se vstupní data k trénování modelů? Je to smluvně vyloučeno, nebo technicky nemožné?
- Jak dlouho se dotazy a nahrané dokumenty uchovávají a kdo je může číst?
- Lze vyloučit, že se informace z jednoho případu dostanou do odpovědi u jiného klienta?
- Umožňuje nástroj ověřit každý výstup proti zdroji, tedy ustanovení, rozhodnutí nebo odstavci smlouvy?
- Zná advokát a jeho tým schopnosti a limity nástroje natolik, aby za výstup mohl nést odpovědnost?
Pokud na některou z otázek nemáte odpověď, stanovisko říká jasně, že máte zvolit jiný nástroj nebo jiný způsob jeho použití.
Otázka tedy není, zdali advokacie AI přijme. Přijímá ji už teď. Otázka je, jestli to udělá způsobem, který obstojí před § 21, před komorou a před klientem, nebo způsobem, který funguje do první kontroly správnosti výstupů.